O výrobě tapioko-maniokového pudingu a o tom, že „červená knihovna“ mě prostě nebaví, ani když je slušně natočená.

* neděle, 21. února 2016 *

Po včerejším náročném dni proběhla pochopitelně důkladná nedělní vyspávečka.

.

„Já si, sebou vyrobený, tapiokový sliz vyfotit (radši?) zapomněl, tak pro představu koláž z netu“:

.

A po osvěživé potoční koupeli jsem se pustil do výroby veganského tapiokového pudinku. Kteréhož pytlík škrobových kuliček z  kořene manioku, jsem si koupil včera v Levných potravinách a vzal jsem i jeden Marťuli, jako „danajský dar“. Oproti návodu jsem nepoužil kokosové mléko, (kokosové palmy bohužel v okolí maringotky nerostou), jen sušené sojové. Vznikla mi podivná hmota lepivá, ale chuťově to není marný.

.

Pak jsem se pustil nejprve do fotoreportíku ze včerejšího koncertu pro Kliniku a pak i do toho z Karousovy výtvarné vycházky.

.

„Venčení s Cheerem“:

.

No a pak už byl akorát tak čas na povenčení. Tentokrát jsme sebou vzali Číra. Darlinu ne, neb má nějakou „kulhavou“ packu – strženej dráp, či co.

.

„Společné pátrání“:

.

Cestou jsme pod viaduktem potkali Katarínu s její hárající fenkou. Takže jsem musel oba chlapy držet na uzdě, respektive na vodítku. Aby se Još nestal otcem podruhé. Ale v tu středu, kdy zdrhnul na celou noc, tam prý nebyl.

.

„Vidíš to lumpe, kdybys ho včera nepočůral, tak tu s námi ten sněhulák mohl ještě být…“:

.

No a pak už zase do háku na noční. V bedně jsem u zodpovědného plnění svých povinností, házel okem na zřejmě jediný Formanův film, který jsem dosud neviděl:

.

* Valmont / f – Francie, Velká Británie, 1989/ r.: Miloš Forman

No a vcelku jsem si potvrdil, proč jsem na ten film, v době jeho největší slávy, (která ale zas tak velká nebyla, že? Pomineme-li nominaci na Oscara v kategorii Best Costume Design, za hadříky Theo Pištěka), raději nešel. Mě prostě to francouzské šlechtické prostředí přijde naprosto nezajímavé a nudné a nikdy mě nepřitahovalo ani v literatuře, ani ve filmu. A ty červenoknihovní vztahové zápletky, to taky nikdy nebyla moje parketa. Takže mě ten film dosti nebavil, i těch erotických scének v něm bylo poskrovnu a nic moc při nich nebylo vidět. Nejlepší scénou filmu mi přišla ta koupel v bílých koupacích šatech, to byla dobrá perlička, (opravdu je to historicky věrné?), zřejmě za to dostal Theodor tu nominaci za kostýmy.

.

.

Ale jinak, řečeno s klasikem: „nuda, nuda, šeď, šeď…“. I když tedy uznávám, že řemeslně byla ta „červená knihovna“ natočena dobře, to jo. Ale to mi jako divákovi rozhodně nestačí.

.

.

Funny foto na dobrou moč –

„Odcházení…“: