* pátek, 26. února 2016 *
Dopoledne jsem ještě zasvětil „doléčování“, stav struhadla v krku už se přeci jen trochu zlepšil.
.
„Počasíčko na jarní procházku“:
.
Odpoledne jsme s Jošem vyrazili na delší povenčovací procházku na ten kopec kde bydlí Katarina s tou Jošovou oblíbenou fenkou. Cestou jsme u potoka potkali nebezpečně vypadajícího ducha mrtvých stromů.
.
„Duch mrtvých stromů“:
.
K domečku své oblíbené fenky se Još kupodivu nehnal a nejevil ani moc zájem o srnčí stádo, které jsme na kopci potkali.
.
„Boudička Jošovi erotické kamarádky“:
.
No ale Jošovy cesty sem by mohly bejt dost nebezpečný, neb tu „šílení myslivci“ mají na stromě „střílnu“ typu „kazatelna“ a hned kousek od ní pak krmelec a zásyp, aby si sem přilákali terče. A takovým terčem by se mohl stát i Još, kterého sem přiláká Kataríny fenka.
.
„Myslivecká „Kazatelna“ – střílna – popravovatelna“:
.
Cestou zpátky jsem narazil na šípkový keř obsypaný plody, které i přes přestálou zimu byly dosti chutné. Krom dutiny ústní jsem si naplnil i kapsu a doma si z nich udělal skvělý vitaminový čaj.
.
„Lákadliště terčů“:
.
A cestou zpátky jsme potkali, pod viaduktem Katarínu s fenkou. Jo, prej furt ještě hárá… „Pocem Joši!“. Když tedy nebyla doma tak tím se vysvětluje, že se k jejich domečku Još nehnal.
.
„Štěrkové cestičky skrz kalužo-bahniště, doleva na mlejn, doprava na bus“:
.
Ještě jsem pak u maringotky trošku vylepšil ty štěrkové „antibahenní“ cestičky a pak už jsem zaparkoval Joše k boudičce a vyrazil do háku.
.
Ve kterém jsem na noční, v bedně skoukl i jeden film z rodu kultovních:
.
. 
.
* Taxikář (The Taxi driver)* /f – USA, 1976 / r.: Martin Scorsese
V roli trochu prostoduchého newyorkského taxikáře Travise, který se vrátil z války ve Vietnamu poněkud psychicky rozhozen, tu exceluje Robert de Niro. Který se po neúspěšném rande s tuctově konzumní Betsy z volebního štábu senátora, kdy mu nedojde, že pornokino opravdu není vhodné prostředí na balící rande.
.
.
A po podobně neúspěšné snaze zachránit mladičkou prostitutku Iris, (v jejíž roli je úchvatná, v té době třináctiletá, Jodie Foster), ze spárů pasáka Sportyho, (Harvey Keitel). Se Travis rozhodne vzít spravedlnost, v nespravedlném světě který ho obklopuje, do svých rukou.
.
.
Krom úchvatných hereckých výkonů tu režisér Martin Scorsese dost drze nastavuje nelichotivé zrcadlo americké společnosti. Né však tak laciným způsobem jako mnohé jiné, módně společensky kritické filmy. Je to silný film, jehož výpověď o, (nejen), americké společnosti, nezestárla ani po čtyřiceti letech.
.
.
.
.
Funny foto na dobrou moč –
„Give Peace A Chance“:
krkulden2 