O sobotní mlejnské brigádičce, „Tour de Hole“ a jak se mnou laškoval noťas i celá maringotka. A o nečekané příjemné návštěvě, která mě čekala na schodech.

* sobota, 9. dubna 2016   *

Ráno jsem před odjezdem busu stihl krátký jukec na Farmářské trhy na Kulaťáku a opět jsem neodolal a koupil si jednu tu „božskou kouli“, co minule a jeden šmik sladkého řezu.

.

„Božské koule“:

DSC_0003

.

Yossarian ve výběhu opět v pohodě. Zjevně se vůbec nesnaží uprchnout a tak asi ani nebudu těm dvířkám dělat práh, aby je dole nemohl odtlačit.

.

„Né abyste to Jošovi práskli, že jemu jsem na Farmarketu nic nekouil“:

DSC_0004

.

¨Po ránu se tu objevil obří náklaďák s další várkou dřeva. No tak to ta louka dlouho uklizená nezůstala, ale aspoň jsem udělal místo na novou hromadu.

.

„Co znamená: Vyklopit na dřevo“:

eDSC_0004

.

Obvyklý ponoční program:  krátké povenčení, lehký pozévl na netu a pak dospávka.

.

„Ty koule byly fakt božský…“:

DSC_0014

.

Probral jsem se v jednu a po opětovné chvilce zévlení na netu jsem uslyšel z venku šrumec. Aha, sobotní mlejnská brigádka už začala.

.

„Co píšou na tý tabulce?“:

eDSC_0005

.

Sandy najel s tranzitem a nacpali jsme do něj čtyři lednice z toho tři hodně velký. Ovšem do toho přišel Tomáš s informací, že na ten „nebezpečnej odpad“ má před noutonický krámek přijet jen dodávka, takže nám vezmou max jednu lednici.  Protože se dá očekávat, že zájemců bude hafo. Ale tak, když už byly lednice naložený, tak Sandy prohlásil, že je zkusí nějak ukecat.  A nakonec se vrátil zpět jen s jednou, takovou tou velkou prosklenou hospodskou. Ostatní se mu podařilo jim vnutit. Přeci jen přivezli kontejner, ale né moc velkej. A sjeli se k němu lidi z širokýho okolí.

.

„Aha, tak tyhle hyeroglify nepřečtu…“:

eDSC_0009

.

A zrovna když došla řeč na Akimu a na můj dotaz kdy se vrátí se mi dostalo odpovědi, že to nikdo neví, tak kde se vzal tu se vzal, jeho obytný vůz se objevil na příjezdové cestě. Tak už nebudu na parkovišti sirotek.

.

„Akima is back!“:

eDSC_0057

.

Pustil jsem se pak do výroby kotle zeleninové polívky z cibule, mrkve, brambor, zelí a tuřín už se mi tam nevešel.

.

„Cesta do Hole, vede přes pole, pěšky i na kole“:

eDSC_0010

.

A poté jsem vyrazili s Jošem na cyklovenčení. Napadlo mě, že když jsem minule v těch Holích zabloudil, tak ten okruh vezmu obráceně, cestou do Holí od Svrkyně, kterou znám a v těch Holích už pak tu polňačku, po který jsem do nich přijel minule najdu. Yossarian ten úsek po silnici běžel vzorně po kraji.

.

„Né Joši nechoď k tý hromadě udělat to, na co myslíš…:-) „:

eDSC_0020

.

Nahoře na kraji Holí se povaluje kupa štěrku, ta by se mi před maringotku hodila. Za kupou štěrku se pak povaluje koňskej ranč, i s vývěsním štítem hospody. Ovšem, když jsem jí šel omrknout., tak dveře byly zamčený.na pozdější dotaz se mi dostalo odpovědi. že bývá otevřena jen příležitostně, při nějakých akcích. Škoda, to by byla ideální venčící hospoda.

.

„Ranč s hospodou“:

eDSC_0025

.

A cestou jsem na verandě minul okno, za kterým se právě převlékala mladá koňařka, byla zrovna v kalhotkách a podprsence. Podívala se na mě zaskočeně, kde se tam beru, ale když jsem na ní udělal rozpačitě omluvné gesto, tak se mi odpověděla pohledem, ve kterém se vůbec nedalo přečíst: „och, jak se to ale moc stydím, že se na mě kouká cizí chlap“.

.

„Výcvik mladých klisen“:

eDSC_0028

.

Holích u kapličky jsem zjistil, že jsme minule měli jet za ten „reklamní barák“, že se za ním silnice stočí správným směrem.  Yossarian tu potkal kámoše, ale ten byl za plotem, nějakej smutnej…

.

„Nebuď smutnej, utěšoval ho Još, třeba tě páníček vezme taky proběhnout“:

eDSC_0037

.

Ze známé polňačky, na které jsme opět potkali koňské jezdce, jsme to vzali na cyklostezku, která byla takovej sešup, že to bylo na hranici toho, co si ještě troufnu sjet. Opačným směrem bych to ani asi nevyšel bez cepínu.

.

„Tahle cesta je slepá, vede jen do nějakýho moderního statku, nebo čeho“:

eDSC_0039

.

Po návratu jsem provedl zátop a když jsem pak vyrazil na mljen s kanystrem pro vodu, tak mě po návratu čekaly na schodech tři petky unětického piva, (jedna 10° a dvě 12°), od holek za to pletivo. Když se mě Julie ptala: „co za to budu chtít…“, teda aby vás hned nenapadaly zcestné myšlenky, opravuji: „kolik za to budu chtít?“, tak jsem jí řekl že nic a když naléhala, odbyl jsem jí slovy: „tak šest piv“. A měl jsem na mysli šest bráníčkovejch lahváčů. Tak takhle  to byl dobrý prodej…

.

„Tudy jsme měli minule jet, (běžet)…“:

eDSC_0042

.
Ovšem, když jsem si jednu petku na večer odšrouboval, načekal mě relax, ale  „stávkování přístrojů“.  Nejdřív si noťas začal hrát na „vrtačku“. Zhasnul a začal vydávat vrčivý zvuk. Nereagoval na žádnou klávesu, ale naštěstí po odpojení baterie zase normálně naskočil. A chvíli poté mi zhasla celá maringotka. Navíc venku lilo a tak jsem se s čelovkou  na hlavě vydal pátrat v dešti. Na mlejně jističe v pohodě. Přívodní zástrčku mi taky nikdo nevytáhl.  Na rozvodnou bedýnku na kabelu ve stodole jsem ve světle čelovky moc neviděl, v jaký poloze jsou  její jističe. Nakonec na druhý pokus o procvakání se mi rozsvítilo…. V maringotce..

 .

„Nečekaná příjemná návštěva“:

eDSC_0061

.

Pak už tedy konečně pohoda u noťasu s pivkem. Ale film jsem si už nepustil, bylo už pozdě. Dneska maj ty filmy běžně přes dvě hodiny a nemůžu moc dlouho ponocovat, když ráno vstávám do háku..

.

.

.

Funny foto na dobrou moč –

„Holka samá ruka“:

12806101_1647308002188016_6932083412578612103_n

Napsat komentář