* čtvrtek, 14. dubna 2016 *
Po ránu jsem musel některé hygienické prvky jít na mlejn zopakovat třikrát… No ta včerejší závěrečná plzeň v Family chutnala divně, ale zase je fakt, že já tyto čistící procesy mám skoro po každém pivu…
.
Dopoledne jsem se pustil do velkého prádla, čímž mám na mysli, že většina mých triček a trenkoslipů je velikosti začínající minimálně jedním X. Co to vlastně znamená ten termín „velké prádlo“ ? Jakože je ho hodně?
.
„Mlejnští paviáni“:
.
Kolem poledne jsme si s Yossarianem dopřáli pěší venčící výlet pro pivo do krámku a po návratu jsem se ještě pustil do vařby mého oblíbeného UHO z lilku, cukety a čerstvých kopřiv.
.
Pobolívaj mě trochu záda a tak jsem si je nakonec na dvacet minut natáhl na postel a podložil pohankovým polštářkem. Tedy né, že bych si myslel, že zrovna pohanka má nějaké léčivé účinky na záda, ale má ten polštářek, (který jsem od někoho dostal), takovou ideální velikost, na rovnání zad. Pak už jsem se oblékl do cyklodresu a na nosič naskládal proviant na večeři do práce, (to zeleninově-kopřivové UHO se mi náramně povedlo). Ještě jsem se jel lehce s Yossarianem projet, abych ho trochu proběhl, než ho zavřu do výběhu.
.
„No není to skoro umělecký artefuckt?“:
.
Pak už jsem se tedy vyhoupl do sedla a vyrazil do háku. Dnes bylo o poznání chladněji a tedy jsem vyrazil v dlouhém rukávu a šusťákovejch kalhotách. Největší fušku mi nakonec možná dá vždy ten výjezd lesem ze mlejna. Pak už se rozjedu a jde to. Tentokrát jsem vzal ten stoupák za Černým volem alternativní cestou, né po silnici a ta zkratka se ukázala být náramně skvělá. Po polňačce jsem dojel až ke kruháči u Lidla. Tím jsem se vyhnul pěknýmu kusu po frekventované silnici.
.
„Zkratka – vyhejbačka“:
.
V závěru cesty začalo i trochu mrholit, ale naštěstí se úplně nerozpršelo. Cesta mi dneska trvala 57 minut.
.
„Někdo: „Pomáhá a chrání“, a někdo: „Nesoudí a pomáhá“:
.
V háku jsem si po ošplouchnutí a převlečení do pracovních montérek užil obvyklé problémy s parkovačema na „našich“ vyhražených místech, před ambasádou. Neb je dnes večer na Letné odveta čtvrtfinále Evropské ligy. První dva se mi povedlo odehnat, ale než jsem se pak stihl vyčurat, tak tam byli čtyři jiný a nezbylo mi než rezignovat a doufat, že za a) mezitím nepřijede žádný diplomat, (na což takhle večer slušná šance je) a za b) že brzy po skočení fotbalu všichni vysmahnou.
.
A sám jsem si ten fotbal užil v bedně.
.
Sparta – Villarreal 2:4
Sparta si z prvního zápasu ve Španělsku přivezla „nadějnou prohru“ 1:2. Takže by jí doma stačilo k postupu vyhrát i jen 1:0. Jenže si taky přivezla plno marodérů a vykartovaných hráčů. Tedy nastoupila v silně improvizované sestavě. A když hned v úvodu dostala gól bylo prakticky rozhodnuto. K postupu by v té chvíli musela dát tři. Ale hrála sympaticky odvážně útočně a dobře. Šance si vytvářela, ale nedávala a v závěru poločasu dostala dva rychlé góly a bylo vymalováno. Když pak v úvodu druhého poločasu dostala už čtvrtý gól, začalo to hrozit krutým debaklem. Jenže Sparta se nezabetonovala ve snaze nedostat bůra, ale hnána domácími diváky dál statečně útočila. Po letech se mi stalo, že jsem, coby vyléčený sparťan, Spartě upřímně fandil. A nakonec Dočkalem a Krejčím zkorigovali na přijatelnější výsledek a měli tolik šancí, že mohli i vyrovnat. Klobouk dolu! Rozhodně to tedy byl fotbal na který nebyla ani minutu nuda se koukat. Respekt!
.
„Neplač Lopato, byl to statečný výkon!“:
.
Po fotbale to na kamerách vypadalo, že všichni parkovači zmizeli. Ale kamery nevidí na všechna ambasádě vyhražená parkovací místa. A když jsem pak v noci obcházel barák a podíval se v patře z okna, tak: „A sakra! Šmarjaláh! Buddha jeho!“. Jedno auto tam zůstalo, do prčic! Vždyť už je dvě hodiny po fotbale, jaktože nevysmahlo? Že by dotyčný šel zapít žal a auto tu nechal? Snad do rána zmizí…
.
.
.
Funny foto na dobrou moč –
„Řekněte ÁÁÁááá!“:
krkulden2 