O sebefocení se v koupelně, nezkratkovité zkratce a o jednom divadelním představení s pozoruhodně bláznivým rozuzlením.

* středa, 20. dubna 2016  *

.

Při dopoledním poflakování na netu mi dorazila výzva od Zelmířanů, abych se taky zapojil do kampaně vyzívající kosmetickou „nadglobální“ firmu Johnson & Johnson, aby přestala přispívat k ničení naší lokálně-globální“ planety používáním palmového oleje do svých kosmetických sraček.

.

„Né zcela zdařilý pokus“:

DSC_0002

.

A to tím, že se vyfotím v koupelně s nápisem @Johnson&Johnson Stop odlesňování. A následně tu fotku uveřejním s patřičnými haštagy. Tedy jsem si vyrobil z papundeklu cedulku a jal se selfíčkovat v „koupelně“, před svou potoční vanou. Asi na šestý pokus se mi povedlo trefit a dokonce i nápis byl jakž takž čitelnej. Mám totiž v koupelně trochu rozptýlené světlo, (respektive mix světla a stínů), skrz větvě stromů.

.

„No, takhle by to snad už šlo“:

DSC_0005 - Johnson and Johnson

.

Jošem jsem si dal venčící procházku do krámku pro pivo, kolem Julie, která cvičila na koni nějakého nového mladého kovboje.

.

eDSC_0001 - Julie a kovboj

.

A při procházení pod těma vrbama před železničním podchodem jsem s obavou popatřoval na ty větve, na kterých nebylo žádné listí. Na ty si za větrného počasí musím dávat majzla, aby mi nepřistály na bembeřici.

.

„Nebezpečně neolistěné  větvoví nad hlavou“:

eDSC_0003

.

Po návratu s nákladem lahváčů v batůžku, to už bylo tak akorát na převlek do cyklodresu.

.

„Zkratka na piču…“:

Alternativní trasa

.

Cestu do háku jsem tedy tentokrát zkusil, trasou přes ten Lichoceves, když je to tedy na mapě (kosočtverně) stejný a mohlo by to být víc po rovině. Ale ta asfaltka do Lichocevse je dost rozbitá, nejede se po ní příjemně. V Lichocevci se mi navíc ještě povedlo blbě odbočit a musel jsem se vracet. A pak z Lichocevce na kopec nad Statenicema je táhlé stoupání, které se mi dlouze  vleklo. Navíc provoz by byl větší, než jsem očekával. Takže si tuhle variantu trasy asi neoblíbím.

.

Dukla sparta

.

háku jsem překvapivě zjistil, že fotbal Dukla – Sparta 1:2 dávaj v bedně. Jinak zápasy „elitářské“ Sparty běží většinou jen na nějakým placeným kanálu, který ČT přeplatil. Dukla šla po půlhodině do vedení 1:0 a hrála se Spařkou slušně vyrovnané utkání. Takže bylo docela zajímavý se na to koukat. Bejvalý lampasáci, (neb o jsou to furt lampasáci?), dokonce měli šance zvýšit svůj náskok. Sparta se v závěru zmohla na slušný nápor, který korunovala nejprve gólem, který nebyl uznám pro ofsajd. A pak se jí přeci jen povedlo vyrovnat a v úplném závěru zápasu, ve třetí minutě nastavení se odehrála velice kuriózní historka. Brankář Dukly Filip Rada, po „závaru“ před brankou, bezpečně chytil míč na brankové čáře. Přiběhl k němu David Lopata a dvakrát ho kopnul do rukou, zkoušeje jestli třeba bolestí ten míč neopustí.  Nepustil a po odpískání šáhl za brankou Lopatovi na hlavu, asi aby se přesvědčil, jestli to jeho brutální faulování, nebylo následkem šílenství z horečky omladnic. Lopata se po doteku brankářovi ruky s jeho hlavou teatrálně skácel, asi jako policajt, co vyrazil Schejbalovi na demonstraci proti šibenicím zub, poté co se ho dotkla 40 kilová dívenka. I když ten se vlastně simulantsky  neskácel, protože si napadení ani nevšiml, ten šel simulovat až druhý den k doktorovi a dostal od něj na to neviditelné zranění neschopenku. Rozhodčí rozhodně vytáhl z kapsy červenou kartu, což nikoho nepřekvapilo, protože David Lafata už před tím měl žlutou. Ovšem překvapivě jí ukázal tomu zkopanému brankářovi. Vyloučil ho a ještě nechal Spartu kopat penaltu. Tak to byl totálně zmatečný výrok, protože jestli před tím nebyla přerušená hra, tak brankář Rada přešel brankovou čáru i s míčem, takže měl odpískat gól. Navíc pokud ten dotek jeho ruky na hlavě Lopaty vyhodnotil jako faul, (budiž, bláznům se na hlavu šahat nemá), tak ten se ale odehrál „mimo pokutové území“, za brankovou čárou… Fakt hodně divná historka. Tak jasně, že si pamatuju časy, kdy Sparta kdykoliv nevyhrávala, tak v závěru zápasu kopala pokutový kop, nebo i dva, (právě toto mě, společně s majitelem Sparty Machem, vyléčilo z mého „vrozeného“ sparťanství). Ale…, tak v tom případě mohl rozhodčí rovnou uznat ten gól, co byl dosaženej z nepřehledného ofsajdu a o kterém se oba komentátoři snažili diváky přesvědčit, že to ofsajd „asi“ nebyl.

.

„Brutální úder brankáře Dukly otevřenou dlaní na hlavu útočníka Sparty, který David „Simulič“ Lopata přežil jen s největším sebezapřením…“:

Dukla Sparta ruka na hlavě lopaty

Jelikož byl brankář vyloučen a Dukla už vyčerpala střídání, tak  musel penaltu jít chytat hráč z pole. Docela jí i vystihl a skočil správným směrem. Ale sparťan Bořík Dočkal jí kopl dobře a tak gól dal. Ale v kategorii, zajímavé rozuzlená zápletka absurdní divadelní hry, bylo tohle  představení fakt dobrý!

.

.

.

Funny foto na dobrou moč –

„Rozhodčí je kočka!“:

12814790_1650983425153807_2911615591902910397_n

Napsat komentář