* pátek, 6. května 2016 *
.
Cestou z háku jsem si udělal nákupní zastávku v Lidlumilu, hlavně pro plechový pivo na zítřejší Million Marihuana March a řádně zatížil svůj nosičový box i batůžek. Takže jsem domu přijel poněkud orosen.
.
„Tentokrát jízda kolem řeky bez lepého zadečku, ale taky pěkný“:
.
Opět jsem vzal Yossariana na malou projíždku-proběhku, po ní dal koupačku v potoce. U noťasu uspávací pivko a následně slastný dospánek.
.
„Na polnačce mezi Statenicema a Velpřílepama“:
.
Julie mi vrátila půjčený foťák a na kartě zůstaly fotky „mlejnské zvířeny“, co pofotily. Tak jsem se na ně mrknul, docela slušně se jim povedly, nejvíc se mi líbila ta, na které drží Julča husáka pod krkem. Na fotkách tedy byly koně, husy a koza. Ostatní mlejnská zvířena, (pávy, psi, kočky, slepice, děti, bobři), se před jejich, (můj), objektiv nenominovala. Zapomněl jsem se zeptat, co s těma fotkama vlastně budou dělat? Kalendář pro rodiče? Nějakou reklamu na net, či co?
.
„Julie a zviřátka“:
.
Joše jsem nechal zévlovat na volno venku kolem maringotky a poctivě se potloukal jen po okolí. Akorát, když jsem se chystal večer vyrazit do Bažiny na hokej a Joše vzít pochopitelně sebou, tak jsem najednou zjistil, že je fuč… Jo aha, ona ho vzala Petra sebou na projížďku s koněm. No to je skvělý…, akorát ten tajming…
.
A zrovna, když jsem se přeprogramoval na to, že se tedy minimálně na první třetinu budu dívat v noťasu a do Bažiny přesprintujem o přestávce, tak se žokejka Petra, s Jošem v patách, (respektive za kopyty), objevila. Asi dvě minuty před úvodním buly. Tak pojď Joši, ani se nezastavuj a frčíme. Jen jsem ho nechal napít v potoce a hned ho zase hnal pro změnu za svým ořem. Napálil jsem to jak Sagan a tak jsme na:
.
MS v hokeji: Česko – Rusko 3:0
…dorazili asi v šestý minutě. Stále za stavu 0:0. A očekávaný drtivý tlak Rusů se ani moc nekonal. Taky proto, že jsme hráli dvě přesilovky. Sice bez využití, ale těsně po skončení té druhé Kunda-drátek ruského brankáře prostřelil a vedli jsme 1:0. Paráda.
.
Na začátku druhé třetiny jsme dohrávali další přesilovku, z první třetiny a využil jí „Prasečí mor“ Červenka – no paráda. Rusové se pak začali snažit, hrálo se nahoru-dolu, ale do šancí jsme se spíš dostávali my. V závěru třetiny sice Rusové měli pasáž, kdy nás dost drtili, ale gól nedali.
.
„Hokej v bažině“:
.
Třetí třetinu začali Rusové náporem, dvakrát jsme hráli v oslabení, pár vteřin dokonce ve třech, ale ubránili jsme se. A čas do konce utkání rychle utíkal… Necelý dvě minuty před koncem Rusové odvolali brankáře a zkoušeli power-play v šesti, ale naši se dostali k puku a Birner se z dálky do prázdné branky trefil – 3:0. Tak to je nečekaně slibné vykročení do turnaje.
.,
Na hokej se v Bažině koukalo příjemně. Akorát, že se v půlce hokeje k mému stolu přesunuli místní karbaníci, kteří mastili sedmu dva proti dvoum. Což o to, viděl jsem přes ně dobře, ale bylo to trošku demotivující, vidět, že jsou chlapi, pro který je karban zajímavější, než hokej. Ta nesnesitelná přitažlivost hazardu. Hráli tedy korunovej karban, takže na konci večera bude prohra/výhra odhaduji tak o stovce, max dvouch.
.
„Karbaníci z Bažiny“:
.
Po hokeji jsem tedy už vyrazil pro kolo zamčené u sloupu před rozcestím. Ten úsek od Bažiny na křižovatku je blbej, skoro žádná krajnice a tak se mi ho nechce absolvovat s Jošem na vodítku a ještě kolem. U sloupu ve mě hrklo, protože kolem něj bylo prázdno, ale nechal jsem kolo, až u toho druhýho 😛
.
Když jsme dorazili na mlejn, koukám, že na dvoře je rozdělanej oheň a někdo u něj. A tak jsem se šel s plechovkou piva přidružit. U ohně jsem ale zjistil, že to není nikdo z mlejnskejch, ale nějaký dva mlaďasové na návštěvě.
.
„Bažina ve tmě“:
.
Chvíli jsem s nimi poklábosil a podělil se o pivo a na oplátku dostal dva šluky. A pak se zase vrátil do maringotky. Tam jsem ještě nakopnul noťas a na Facebooku chvíli pochatoval s Honzou „Dřívkem na zátop“. Na závěr mě pobavil, když mi napsal:
„čtu ty povídky, jak píšeš. suprový. občas nemůžu, ani dejchat. jak se směju. 🙂 :-)“.¨
Chvilku jsem na to nechápavě koukal a pak mi to došlo, jo on myslí (Krkul)deníček. Tak to je skvělý, že to někdo považuje za povídky – můj život je samá zábavná povídka… 😛
.
.
Poslední myšlenka, která se mi před usnutím vynořila, byla ta, že jedním z ústředních motivů mé oblíbené knihy Josepha Hellera – Hlava 22 je „Snowdenovo tajemství“, tak to byla od Joea jasnozřivá analogie se současným případem prozrazeného tajemství Edwarda Snowdena. Inu, to se dobrým spisovatelům občas stává, že se jejich vize v budoucnu naplní. I když tedy v Hlavě 22 bylo Snowdenovo tajemství, které nakonec taky prozradil, o něčem trochu jiném… Ale protiválečným vyzněním si jejich tajemství podobné jsou.
.
.
.
Funny foto na dobrou moč –
„Kupředu levá“:
krkulden2 