* pondělí, 30. května 2016 *
Po páteční noční a nedělním časném ranním vstávání na denní jsem si dnes konečně dopřál pořádnou vyspávku. Z pelíšku jsme se s Jošem vyhrabali až skoro v deset.
.
„Hlídací povaleč.., aneb jaký pes, takový…“:
.
Po ranních rituálech jsem se pustil do vytváření fotoreportíčku z Refu festu.
.
A na Xichtníku jsem si přečetl články, dvou zadržených aktivistek z Kliniky – Jany Němcové a Zuzany Hajné, o tom jak musely nahé dřepovat ve vykachličkované místnosti s kamerou nade dveřmi (?!?), na fízlárně. (viz třeba – zde). To mi tedy fakt pochybně smrdí. Jaký takováto šikana mohla mít legální smysl? Pokaždé to na nich požadovala jedna a ta samá fízlačka. Přitom jiné zadržené dívky se takto potupně svlékat nemusely. Připadá mi, že ta policajtka je buď úchylná lesba, a nebo to dělala pro pobavení svých kolegů ve vedlejší místnosti, kteří se tam u monitoru ukájeli. Kam až takováto „policejní pravomoc“ sahá? Mohla jim třeba i strkat prsty dovnitř? Jestli tam něco neskrývají?
.
„Klinika žije – boj pokračuje!“:
.
No a pak ještě povenčit Yossariana a už mě zase čekala kolmá cesta do háku, tentokrát za krásně slunečného počasí.
.
„Još je takovej kliďas, že to očkování snad ani nepotřebuje, kdy sme to ale byli naposled?“:
.
V háku jako obvykle pohoda-klid neodolal jsem pokušení a v bedně se podíval na:
.
.
* Dědictví, aneb: Kurva se neříká * /f – ČR, 2014/ r.: Robert Sedláček
Tak samozřejmě, že jsem očekával, že „Kurvahoši guten tag 2“ bude výrazně slabší, než „jednička“ režisérky Věry Chytilové, kterou kdysi filmová kritika krutě ztrhala. Přesto se z ní (zaslouženě!), stala česká komediální klasika. Toto její pokračování je takové prázdně sladkobolné a ufňukané. A pokud to měla být komedie, tak jí něco podstatného chybí, totiž místa, na kterých by se dalo zasmát. Natož, aby tu byla tak skvostná scéna, jako Polívkův a Chýlkové „dialog o víře“ z filmu režisérky Chytilové. Proč se do takovéhoto, předem marného, projektu Robert Sedláček pouštěl to je mi záhadou.
.
„Chist(us)ian Ronaldo“:
.
Ještě jsem si pak v noci dopřál opáčko:
Finále fotbalové Ligy Mistrů: Real Madrid – Atletico Madrid 1:1 a shlédl jsem vítězství „královských“ na pentle. Fotbal to zas tak úžasnej nebyl. Každopádně Atletům se oplatit porážku městskému rivalovi, z předloňského finále o stejných účastnících, nepovedlo. Rozhodující pentli v rozstřelu proměnil sebevědomý manekýn „bílého baletu“ – Christian Ronaldo. A Gery Lineker by asi po shlédnutí tohoto finále řekl: „Fotbal je hra, kterou hraje dvaadvacet lidí a nakonec se vždycky směje Ronaldo“.
.
.
.
Funny foto na dobrou moč –
„Díra do nebe…“: