* úterý, 31. května 2016 *
Když jsem ráno v šest šel na ambasádě pro noviny do schránky, snášel se na mě lehký krápot, který se ovšem mezitím, co jsem tisk lustroval na záchodě, změnil na vytrvalý chcanec… :-/.
.
„Još z louže pijící – housata do potoka prchající“:
.
Ale naštěstí v osm, kdy jsem vyrážel kolmo směrem na mlejn, tak pršet přestalo. Zastavil jsem se v Ludmilovi a udělal tam docela „heavy“ nákupec. Mimo jiné tu měli v akci slušně vypadající rohožku. Ta levná, co jsem jí koupil, ani né před rokem v Obi, už se mi poněkud rozpadá.
.
„Deštíček při pohledu v suchu z maringotky“:
.
S Jošem jsem po příjezdu k maringotce udělal ještě venčící projížďku za viadukt. A pak v maringotce lehce poškádlil deníček a zalehl k dospávce.
.
„Cesta byla suchá – místy bažina“:
.
Když jsem se odpoledne probral, zjevně se schylovalo k bouřce. Honem jsem uklidil prádlo ze sušáku a vyrazil s Jošem na „přednoční“ venčení. Říkal jsem si, že pro jistotu, aby nás bouřka nechytla, dojedem jen k mostku u brodu. Ale když jsme byli u něj, tak jsem si řekl, že to dáme ještě aspoň k Novýmu mlýnu, aby ten proběh neměl Još tak krátkej… Už i k tomu brodu to bylo moc na to, abysme to stihli nazpátek suchý. Bouřka přišla rychle a prudce, takže jsme schytali dost slušnej slejvec.
.
„Lehce propláchnutá louka“:
.
Jeli jsme v dešti tak dvě minuty, max tři, ale byl tak vydatný, že jsem přijel domu úplně durch a v závěru se k dešti jako z konve přidaly ještě i kroupy.
.
„Tudy si „Nový potok“ odskočil z cesty na louku“:
.
Jak jsem u maringotky ve spěchu rychle seskakoval z kola, tak jsem si ukopl ten box na nosiči 😦 Honem jsem ještě vystartoval uklidit mou jedinou kytičku, aby jí nepobily kroupy. V květináči už asi tři měla, ale zásah naštěstí ještě nedostala.
.
„Cesta (vody) z lesa…, do potoka“:
.
Uvnitř z maringotky, už se na ten „deštíček“ koukalo příjemněji. Pustil jsem si k tomu to nové Solo-vé album Jardy Svobody, který jsem si před tím koupil a stáhl v empétrojkách. Protože bylo za férovou cenu jedné stovky, (respektive 99,-) a fair trade je třeba podporovat! S bicíma krup bušících do střechy to znělo skvěle.
.
„Čistě opláchnutá trubka – po zasypání sutí ani památky“:
.
V bouřce naštěstí nepřestal fungovat internet a tak jsem se na něm mohl probírat „mediální hitovkou“, kterou dnes bylo, že Topolův lobbistický korupční zmrd Mr.Dalík si má jít přeci jen sednout. Takže nakonec měl Topolánek pravdu: “Es kommt der tag…“, kdy i na „pana nedotknutelného“ dopadne ramínko spravedlnosti. I když, dost by mě překvapilo, kdyby už neměl zabukovaný letenky a koupený sídlo kousek od Koženýho 😦
.
„Na Okoř je cesta…, opláchnutá, jako žádná ze sta“:
.
Bouřka byla prudká ale krátká, a když už byl zase čas vyrazit do háku na další noční, tak se udělalo dokonce tak krásně slunečno, že jsem i uvažoval o tom, že bych jel na kole. Ale předpověď byla, že ještě nějaké bouřtičky býti mohou a tak jsem vyrazil raději na autobus.
.
„Zde les krátce navštívil potok“:
.
A už na cestě ze mlejna se ukázalo, že jsem udělal dobře, bylo tam tolik bahna, že bych tam s kolem asi projel jen těžko. Měl jsem vůbec problém to pěšky nějak obejít.
.
„Cesta v lese vymletá až na břidlicové podloží“:
.
Slušně vypláchnutá byla i cesta v lese. A loukou pod lesem se zjevně prohnal slušný potok.Ten se vylil z lesa a trochu podemlel i příjezdovou cestu na mlejn.
.
„Ještě tu ten potok trochu teče“:
.
Z maringotky to ani tak „hustě“ nevypadalo, ten deštíček. Jak je přes cestu k Novému mlýnu trubka, skrz kterou teče taková malá stružka a nedávno jí někdo obsypal sutí, aby to při přejezdu přes ní tolik nedrncalo, tak ta je zase kompletně opláchnutá 😛 Cestou z kopce se zjevně valil slušný potok, který odnášel i dost velký balvany. Kdyby ta bouřtička přišla o cca 2 hodiny později, tak bych se asi ani na autobus nedostal,
.
„Houpy, houpy, ještě tu zůstaly neroztátý kroupy“:
.
Na zastávce jsem potkal hipsta hipíka Romana, který nějaký čas na mlejně pobýval. Byl to takovej ten typ, jak z kapely Kolemjdoucí. Měl sebou obří bágl a ještě dvě tašky do ruky. Viděl jsem jak ho před víc než půl hodinou odvážel Sandy autem. Vezl ho s tím nákladem na zastávku, ale nějak blbě se podíval, kdy ten bus jede, takže tu teď přes půl hodiny čeká. Pomohl jsem mu s tím aspoň do autobusu a na Kulaťáku i na tramvaj. Cestou jsme si příjemně pokecali.
.
V háku jsem si v bedně zopakoval příjemný filmeček:
.
. 
* Cesta do lesa * /f – ČR, 2012 / r.: Tomáš Vorel
.
Tenhle film „sklepáckýho ptakopyska“ Tomáše Vorla se mi líbí ještě víc než Cesta z města, která po velkém zklamání s Kamenným mostem, už byla slušným příslibem. Příběh střetu „alternativců“ uprchlých z města, se světem venkovských domorodců, má sice slabší místečka, ale celkově má příjemně ekologicko, sociálně, antiprohibiční vyznění. Herectví mladýho Vorla je sice někdy trošku rozpačitý, ale možná právě to jeho postavě přidává na autenticitě. Podobně jako herectví Báry Schlesinger, (někdejší Vorlovi /st.!/ životní partnerky), kde hereckou neprofesionalitu totálně přebije její okouzlující lidský půvab. A vedle mladýho Vorla, coby jeho filmová partnerka, podobně září okouzlující zrzečka Anna Linhartová, (někdejší pokušitelka Olinka z Hřebejkova filmu Nevinnost). Prostě půvabné pokoukání 😀 .
.
.
.
.
Funny foto na dobrou moč –
„Jízda…“:
krkulden2 