A dni jako stvořeném na výletík, Vencově sockování a bloudění v „kruhu“.

* neděle, 15. ledna 2017  *

V noci jsem měl divoké sny o práci!?! No ciwe!?! Probudil jsem se celej zpocenej. Divoké sny o sexu by mi byly milejší 😀 . Po ránu bylo tentokrát slunečno a krásně. Na návštěvu, nebo výlet úplně ideální počasí, ale Vrabčák se neozval ani dnes.

.

„Slunečné ráno“:

.

Zato se stavil Venca, který šel do hospy na Okoři, sice nemá žádný prachy, ale pozval ho nějaký kamarád. U mě vysockoval zbytek mého tabáku, (je fakt, že už ho mám stejně hrozně vyschlej a letos jsem vykouřil zatím jen dvě cigarety a na další zatím chuť nemám). A jako obvykle mě odlehčil i o trochu bylinek a taky si udělal moje kafe. Po jeho odchodu jsem  na netu skouknul biatlonovou stíhačku mužů. V té, zcela čistě střílející Michal Krčmář v závěru famózně přesprintoval Rusa Šipulina a dojel třetí! Poprvé v kariéře se tak dostal „na bednu“. Přitom po sprintu na 10km, (což byla první část tohoto závodu), byl až na 29. místě! Později se běžel stejný závod žen, ve kterém Soukačka-Koukačka udržela svou stříbrnou pozici, po první části závodu.

.

„Krčmi na bedně“:

.

Tento závod jsem ale už s Jošem neviděli, protože jsme vyrazili na výlet po okolí. Přestože Vrabčák a jeho rodinné hejno nedorazili ani dnes. Ale dneska bylo venku tak krásně, že nešlo odolat. Vyrazili jsme ze mlýna směrem na sever, po té stezce, která za vlhka bývá rozdupaná a rozbahněná od koní, takže se tamtudy dá jít jen obtížně. Ale teď za mraziva, po sněhu, to jde parádně. Světlo v lese bylo fakt parádní a tak jsem neodolával nedělat fotečky, byť jen mobilem. Okruh jsme udělali trochu větší, než minule. Kolem toho údolí se skautským letním táborem jsme došli k Romanovu domku. Chvílema jsme šli ve stopách jednostopého vozidla. Jezdit v zimě po lese na motorce je dost velká frajeřina, ale na stopy po nějakém držkopádu jsme nenarazili.

.
„Slunce nad sněhy v polích“:

.

Zato jsme u Nového mlýna narazili na Romana. Ten se vracel z té samé hospody na Okoři, ve které je Venca se svým kamarádem. Je už prý trochu rozjařenej a tak trousí kolem sebe duchovní moudra o vesmíru, takže Roman raději uprchl. Spolu jsme probrali nějaká ta neduchovní moudra a životní příhody.

.

Fotoreportíček ze slunečního výletíku k vidění – zde.

.

K pozdnímu obědu jsem se pustil do toho zeleninového guláše, ke kterému jsem si udělal těstoviny. A když jsem se chtěl pustit do výroby malého fotoreportíčku z dnešního slunečního výletu do přírody, tak se objevil rozjařený Venca. Stěžoval si, že si chtěl od Sandyho půjčit peníze a nepochodil. Přitom, že je nutně potřebuje na cestu do Český Lípy, kvůli doktorovi a neschopence. Tak jsem mu připomněl, že tam byl před pár dny, ale bylo mu zatěžko vyčekat si u doktora frontu a raději šel s kamarádem do hospody. Pojebal, jsem ho, že tady na mlejně nejsme jeho zaopatřovací ústav. Že nikdo netouží mít kamaráda, kterej chodí furt jen něco sockovat, a ani já z něj už nejsem nadšenej. A o tom, že bych mu snad nějaký prachy půjčil, teď když sám jsem na podpoře, o tom žádná. I když je fakt, že kdykoliv jsem mu předtím nějaký prachy půjčil, (nejvíc to byly asi tři kila), tak mi je vždy poctivě vrátil. Ale to bylo v dobách, kdy jsem byl rozmařilý pracháč, který měl měsíční příjem jedenáct, někdy i dvanáct tisíc 😛 .

.

„Slunečně stínové selfíčko“:

.

Do toho dorazil Tomáš s tím, že na mlejně je „kruh“. Čímž naší neplodnou debatu utnul a Vencu vypudil. A já se tedy vydal na kruh, tedy jakousi debatně-řešící diskuzi. Jak jsem vyrazil narychlo, tak jsem sebou nevzal vodítko, navíc „kruh“ bejvá vždy na dlouho, na to, abych Joše uvázal venku před vchodem a nechtělo se mi ho ani jít zavřít do kotce,  takže jsem ho vzal sebou dovnitř. Nikdo neprotestoval a Još se choval vzorně. Na kruhu se nejprve probíraly finanční záležitosti. Zejména tedy to, jak je nás tu teď míň, ale náklady jsou furt stejný, tak je větší problém s prachama, a bylo by potřeba něčím naplnit společný fond, ze, kterého se platí společně potřebné věci, jako třeba oprava motorové pily. A krom jiného, že to vypadá, že odešel i elektrický bojler v koupelně, který přestal produkovat teplou vodu. Na což jsem slíbil, že se pokusím rozpomenout na svou původní, (a dávnou), erudici elektrikáře a zkusím se na to zítra podívat.

.

„Socha Januse se sněžným čírem, nebo jarmulkou“:

.

Pak se ještě probíral pobyt v komunitě nového týpka Jakuba, který se tu střídavě vyskytuje už od Silvestra, ale kterého já ani zatím moc nezaregistroval. Navíc, jak jsem detašovanej v maringotce a tolik s ním do styku nepřijdu, tak mi přišlo nepatřičný se k tomu nějak vyjadřovat. Taky už bylo plno hodin a tak jsem se z „kruhu“, už vyvlékl. Chtěl jsem totiž ještě honem do půlnoci stihnout udělat ten fotoreportíček na Xichtník. Protože od půlnoci si chci dát tu týdenní duševně ozdravnou pauzu bez Facebooku.

.

Což jsem tedy stihl, ale jen tak tak. S úderem půlnoci jsem na svou zeď tedy už jen pověsil oznámení o své facebookové „Přestávce“.

.

.

No a na noc jsem si tedy pustil jeden díl toho Sherlocka, kterého jsem postahoval pro Valérku.

.

* Sherlock – Prázdný pohřebák (The Empty Hearse) * / tv – seriál, Velká Británie, 2014/ r.: Jeremy Lovering

Pustil jsem si tedy první díl třetí série. Série jsou po třech dílech. Momentálně aktuálně v bedně běží čtvrtá. Jeden díl seriálu má stopáž celovečerního filmu. No krátce – stručně: dokoukat jsem to dokoukal, ale moc mě to nenadchlo. Seriál je natočený takovým tím moderním vizuálně trikovým stylem, takže místy připomíná počítačovou hru. A jelikož nejsem fanoušek počítačových her…, tak nejsem ani fanouškem tohoto filmového stylu. I sama zápletka, ve které Holmes předstíral svou sebevraždu a ze svého parťáka Watsona dělá neustále úplného blbce, mě příliš neuchvátila. Takže tomuto seriálu už neplánuju dát další šanci, ale kdo ví…

.

A když teď zaznamenávám, co filmového jsem si pustil na dobrou noc, tak mi došlo, že jsem zapomněl zaznamenat film, který jsem si „na dobrou noc“ pustil už někdy předpředevčírem… A to byla ta „Renčova“ Baarová, ke které jsem se tak dlouho odhodlával.

.

* Lída Baarová * / f – ČR, SR, 2016 / r.: Filip Renč

 

No jo no, tak pokud jsem očekával, že ten film bude blbej, tak mohu být spokojenej. Je blbej a je to promarněná příležitost, protože životní story Lidy Baarové má filmový potenciál, o tom žádná. Ale tento film ho nevyužil. Přestože hlavní postavu hraje Táňa Pauhofová, na kterou se dívám velice rád, tak tentokrát to nezachránila ani ona a ten film je prostě zejména strašná nuda.

„Baarová – Baarová / Baarová – Pauhofová“:

.

Vlastně mě pobavil jen jednou, když se na plátně poprvé objevil Pavel Kříž v roli Hitlera. To mi vyskočily koutky úst do úsměvu. Protože prostě vidět Štěpánka z Básníků, jak hraje Hitlera je komické. Čímž nechci říct, že by ho hrál blbě. Ostatně Charlie Chaplin ho zahrál taky dobře, že? Ale něco kladnýho se o filmu přeci jen říci dá, za ty prachy, dobové reálie, (kostýmy i prostředí), působí věrohodně. Aspoň na mě působily. Proč ale proboha Renč, (nebo kdo?), implementoval do filmu, vlastní parafrázi dokumentu Heleny Třeštíkové „Zkáza krásou“, to jsem tedy absolutně nepochopil. To je úplně mimo mísu a už tak malý spád filmu to definitivně zabíjí.

.

„Heil básník Štěpánek!“:

.

.

.

Funny foto na dobrou moč –

„O – jako Oko bere“: